Pokud se ptáte v čem, pak vězte, že v prodejích automobilů za poslední desetiletí na západoevropském trhu. Prodeje Dacie vzrostly o 305.000 vozů, tedy o neuvěřitelných 444 procent, na 373.628 jednotek. V absolutních nárůstech následuje společnost Nissan Motor, automobilky Kia, Hyundai a Škoda Auto. Vyplývá to z analýzy mezinárodní společnosti EY, jenž poskytuje auditorské, daňové i poradenské služby, a která se dříve jmenovala Ernst & Young. Druhý Nissan zvýšil prodeje o 236.000 vozů, Kia rostla o 187.000 aut, značka Hyundai prodala o 186.000 automobilů více a Škoda zaznamenala nárůst 174.000 jednotek.

Celkově prodeje v zemích západní Evropy ovšem klesly za deset let o 475.150 aut na 14,32 milionu vozů. Nejprodávanější byly v tomto období Volkswagen, Renault a Ford. Složení prodaných vozidel podle značek na západoevropských trzích se tak podle Petra Knapa z EY za posledních deset let podstatně pozměnilo. „Jasným premiantem růstu je rumunská Dacia, ale dobře se dařilo i japonskému Nissanu, korejským výrobcům a prémiovým značkám,“ říká pan Knap. Novodobá Dacia pod křídly francouzského Renaultu začala ve větší míře působit na trhu v roce 2004. Od počátečního jediného modelu Solenza se rozrostla na pět modelových řad - Logan, Sandero, Duster, Dokker, Lodgy. „Celkově značka těží z velmi konkurenceschopné ceny, je vnímána jako solidní hodnota za dobrou cenu a přitom má docela širokou nabídku. Tak se stala pro zákazníky, kteří chtějí maximální užitek za minimální peníze, velmi preferovanou volbou,“ tvrdí Petr Knap.

Na ústupu podle počtu prodaných automobilů jsou naopak podle EY Opel, Citroën, Toyota, Ford a Fiat. Největší propad zaznamenal Opel, kterému klesl prodej o 305.000 vozů, Citroën klesl o 353.000 a Toyota loni prodala o 268.000 aut méně. V relativním srovnání se nejméně dařilo Hondě, která zaznamenala pokles prodeje o 55 procent, Lancii (-50 %) a Alfě Romeo (-42 %). „V souhrnu se dá zobecněně říci, že se nedařilo značkám, které pozdě vsadily na módní vlnu Crossover a SUV nebo nasadily globální modely, které náročným evropským zákazníkům nebyly zcela po chuti. To se týká zejména evropského Fordu (-21 procent). Společným jmenovatelem neúspěchu může být i kvalita vnímaná zákazníky,“ doplnil pan Knap.