Mužem, který má v rukou budoucnost firmy s osmačtyřicetiletou historií, je Bo Inge Andersson. Stal se prvním cizincem, který kdy usedl do vedení ruské společnosti, z níž menší část vlastní stát. Po schůzi správní rady vedené Carlosem Ghosnem, vedoucím představitelem aliance Renault-Nissan, bylo oznámeno, že Andersson se stane nejvyšším výkonným ředitelem automobilky.

Švéd s vojenským vzděláním, který více než 15 let pracoval pro General Motors, má s podobnými úkoly zkušenosti. Takovou situaci už zažil před pěti lety, když nastoupil do společnosti GAZ, jiné ruské ztrátové automobilky. Když Andersson přišel do automobilky GAZ vlastněné oligarchou Olegem Děripaskou, měla firma roční ztrátu miliardu dolarů. Andersson činil brutální zákroky: propustil 50 tisíc lidí, zrušil výrobu prodělečného modelu Volha a přivedl do továren v Nižním Novgorodě výrobu automobilů značek, jako jsou GM nebo Volkswagen. Rok po jeho nástupu byl GAZ v zisku!

Podobnou očistu zahájil Andersson i po nástupu v továrně AvtoVAZ na Volze. Když v lednu začínal, v obří továrně pracovalo 67 tisíc lidí, nyní je jich 52 tisíc. Andersson propouštěl hlavně manažery - snížil počet těchto míst z osmnácti na pět. „Byla tady taková kultura, že já jsem v pohodě, ty jsi v pohodě, já se nestarám o tebe, ty nestaráš o mě. Těmto lidem raději zaplatíme, aby odešli,“ řekl Bo Inge Andersson.