loni v Norsku jezdí na elektřinu, což je nový světový rekord. Tato severská země plánuje ukončit prodeje automobilů s pohonem na fosilní paliva do roku 2025. Celkové prodeje aut v Norsku se minulý rok podle údajů Norského silničního svazu (NRF) snížily o 6,8 % na 147.929 vozů. Podíl elektrických automobilů na celkových prodejích však stoupl na 31,2 % z 20,8 % o rok dříve a společně s Plugin hybridy tvoří elektromobily 49,1 % trhu, tedy téměř polovinu. Ještě v roce 2013 měly prodeje elektrických vozů na celkových prodejích podíl 5,5 %.

Podle šéfa NRF Øyvinda Solberga Thorsena je přitom celkový pokles trhu zapříčiněn také tím, že norští řidiči čekají na to správné auto. Norové složili již zhruba 30.000 záloh na vozy, které se ještě nevyrábí nebo nedováží do Evropy. Patří mezi ně například Tesla Model 3 nebo Audi e-tron. Prodeje čistě elektrických automobilů se zvýšil o 40 procent na 46.092 vozů. Prodeje aut s naftovým motorem o 28 procent klesl, prodeje vozů na benzinový pohon se pak snížil o 17 procent. Prodeje hybridních automobilů, které nelze připojit do zásuvky, se snížil o 20 procent. Nejprodávanějším modelem v Norsku byl loni Nissan Leaf, ale dařilo se i americké Tesle, pro níž je tato severská země nejvýznamnějším trhem v Evropě. S cílem snížit uhlíkové emise a znečištění ovzduší Norsko osvobozuje auta na baterie od téměř všech daní. Nabízí také majitelům těchto vozů další výhody, jako je například parkování zdarma a místa k dobíjení.

Nejnovější údaje posilují pozici Norska jako globálního lídra v prodeji elektrických aut na obyvatele. Tato severská země je přitom největším producentem ropy a plynu v západní Evropě, jejím cílem však je přesun k ekologičtější ekonomice. Podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která zahrnuje mezi elektrické vozy i hybridní auta s připojením do zásuvky, byl v roce 2017 podíl těchto aut na celkovém prodeji v Norsku 39 procent. Druhý byl Island s podílem 12 procent a třetí Švédsko s šesti procenty. V Číně byl tento podíl jen 2,2 % a v USA dokonce 1,2 %.