zítřků a plnohodnotným autem do města? Otázka vskutku hamletovská, ale odpověď je jednoduchá. V žádném případě ne pro okolí, do města snad! První generace japonského elektromobilu se sice vedle produktů značky Tesla stala nejznámějším představitelem elektromobility, jejíž nástup nás v Česku teprve čeká. Především vinou minulých vlád, ale také vlády poslední, která se věnuje především „hašteření“. Otázka zní: „Proč jsme doteď neprovedli „nějakou“ defenestraci a nevyházeli politiky na „tupé“ vidle? Ovšem od žabomyších sporů „moudrých“ senátních starců a mladších tam dole k realitě a normálním lidem.

Kdo si pohrává s myšlenkou nákupu elektromobilu, možná ho zarazí, že právě čísla dojezdu uváděná v Evropě a v zámoří pro naprosto totožné vozy se liší klidně i o více než sto kilometrů. Na starém kontinentu využíváme metodiku NEDC (New European Driving Cycle), tedy nových evropských jízdních cyklů, zatímco Američané spoléhají na testy prováděné Agenturou pro ochranu životního prostředí EPA (Enviromental Protection Agency). Většina majitelů elektromobilů považuje americké hodnoty za bližší realitě. Testy pod hlavičkou EPA totiž probíhají důsledněji. Například zatímco testování jízdy ve městě trvá jednatřicet minut v USA, v Evropě to mají „z krku“ za pouhých třináct minut. Aktuální verze modelu Leaf ujede podle NEDC 378 kilometrů, ale EPA ukazuje jen 241 kilometrů, které jsou daleko reálnější. První generace Nissanu Leaf potěšila japonskou automobilku výraznými prodejními úspěchy, ale z uživatelského hlediska nešlo o žádný zázrak. Design byl trochu rozporuplný, interiér nijak zvlášť moderní ani hodnotný a dojezd? No - škoda mluvit! To nástupce je už trochu jiný. Na pohled vypadá daleko lépe a uvnitř potěší hodnotnějším zpracováním. Největší změnu ovšem představuje silnější pohon a především akumulátor s vyšší kapacitou.

Zatímco výkon se mezigeneračně zvýšil z 80 na 110 kW, baterie nyní pojmou až 40 kWh energie. To v praxi znamená nejen svižnější odpich ze semaforů, ale také větší akční rádius, jenž dosahuje přes dvěstě čtyřicet kilometrů. Běžně už tedy Leaf nemusíte dobíjet každou noc, stačí jednou za dva dny. Po městě a blízkém okolí vám totiž reálných zhruba 240 km bohatě stačí. Problém představuje až délka dobíjení z běžné zásuvky, jež klidně zabere skoro celý den. Řešením jsou rychlonabíječky s násobně vyšším výkonem, těch je ovšem po Česku skoro jako šafránu. To je ale chyba infrastruktury, nikoliv samotného vozu. Ten je naopak díky velmi nízko položenému těžišti - baterie jsou v podlaze - opravdu stabilní. Zajímavá je hlavně dynamika, jenž je na rozdíl od spalovacích motorů dostupná už hned po rozjezdu. Po sešlápnutí akcelerátoru se Nissan Leaf s mírnou nadsázkou rozjede skoro stejně svižně jako „blesk“. V městském provozu rozhodně budete patřit k nejrychlejším. Ovšem pozor, čím více rychlosti, tím kratší dojezd, který ve vyšším tempu padá hodně prudce. Na druhou stranu se můžete bavit snahou o co nejefektivnější rekuperaci elektřiny z brzdění. K té vám dopomůže také funkce e-Pedal, jež z akcelerátoru udělá i brzdu. Stačí z něj jednoduše sundat nohu a Leaf začne v mžiku zpomalovat a dobíjet li-ion baterie.